Informace v médiích

Česká Televize
Pořad Sama Doma

13. ledna 2021 jsem byla pozvána do živého vysílání pořadu SAMA DOMA, kde jsem mohla krátce pohovořit o Zvukoterapii a mém osobním příběhu, jak jsem se k této práci dostala. 

Pro shlédnutí klikněte prosím tady.

MF DNES

V prosinci 2020 vyšel v MF DNES, v příloze Víkend, rozhovor se mnou jako "Ladičkou nálady" :-)

Měla jsem z tohoto rozhovoru velkou radost, protože jej se mnou vedla žena, Petra Šmídová, která si v rámci rozhovoru předtím lázeň sama prožila. 

Článek si můžete přečíst na MF Dnes Premium, online na tomto odkaze

REFERENCE

„Během Gongové lázně mne přestala migréna a uvědomila jsem si řešení současné náročné životné situace. Děkuji!“

Eva


„Úplné vyčištění hlavy a zklidnění“

Lucie

„Po individuální Hudební lázni se cítím velice dobře, usazená v realitě.

Srovnala se mi pokožka, je čistá, pružná a nesvědí. Děkuji!“

Kamila


„Během hudební lázně jsem cítila klid a chuť se více věnovat sama sobě.“

Jana


„Po Hudební lázni jsem se cítila jako bych se probudila po vydatném osmihodinovém spánku. “

Hanka


„Cítila jsem více lásky a pokory v srdci, chuť odpouštět."

Renata


„ Prostupovala mě energie lesa, také vzpomínka na dětství prožité v lese. 

Od hudební lázně velmi dobře spím. Děkuji za úžasný zážitek..“

Marcela Ganna


„Po Individuální Hudební lázni jsem si uvědomil, co je pro mne opravdu důležité a získal jsem nadhled nad svou současnou situací.“

Milan


„Během Gongové lázně i po ní, se mi velice dobře dýchalo, což byl pro mně již dělší dobu předtím problém. Cítím se opravdu odpočinutý a zregenerovaný, i když jsem čerstvě po nemoci.“

Jiří


FOTOGALERIE

Sobotní Hudební lázeň v Jógovně - vibrace gongu, tóniny hlasu, hlubiny.
Propadání, dech, pocity, vjemy, (v)cítění, plynutí, splývání. Tma.
Chvíle zpěvu, neznámého a přitom tak blízkého, zpěvu dávných žen z minulosti, které přetrvávají v každé z nás. Chtělo se mi plakat nad tím nenadálým setkáním, se sebou samou, s ženskou podstatou, s La Loba, s tou, která ví. Ty nové zvuky hrály na cosi neobjeveného ve mně. Na cosi, co trpělivě čekalo, až bude objeveno. Na pradávné informace vepsané do DNA, na nejtajnější přání a tužby, které byly konečně ukojeny.
V jedné sekvenci mi hořelo břicho. Útroby byly v jednom plameni, zvuky mi evokovaly boj, válku, hluk a chaos. Něco zlověstného se blížilo, nebo trvalo, kdo ví. 
Tělo oživlo svým vlastním životem. Hlava se zvedala, klesala, ruce se samovolně spojily v modlitbu, pluly nad hlavou, k srdci, čelo se lepilo na podložku. V mysli mi zněla věta: ,,Nepatří mi tohle tělo a já nepatřím jemu". Pořád dokola. Jako mantra, která odně(i)kud připlula a zakotvila v mojí hlavě a já věděla, že musím opakovat. Nepřestávat. Opakovala jsem a opakovala a najednou k ní připlula další věta: ,,Patříme k sobě."

S vděčností a láskou,
Anna Maděrová, účastnice Hudební a Gongové lázně v Jógovně, březen 2019